Friday, December 25, 2009

Vánoce a tři měsíce v Evropě


Je tomu skoro přesně devět měsíců, co jsme s batožinou naloženou 14 kily vyrazili do neznáma. A něco málo přes tři měsíce, kdy s tou samou batožinou tentokrát s kily dvaceti jsme se zase vcelku a bez úhony vrátili k nám domů. U nás doma tím myslím náš malý-velký byt ve východní části Paříže, který jsme milerádi pronajali po dobu našeho putování a ve kterém se snažíme udržet naše zážitky v podobě fotkamy polepených dveří. Cestováním se otvírají nové obzory a já Vám všem přeji do nového roku, aby i Vám zůstaly Vaše obzory otevřené. Krásné prožití svátků vánočních.

Tuesday, October 27, 2009

la fin: San Francisco et New-York


Nous sommes rentrés à Paris maintenant et avant de visiter des contrées avec des noms aussi exotiques que Ceske Budejovice ou Ozoir la Ferrière, nous avons terminé notre voyage avec deux des villes américaines les plus mythiques: San Francisco et New-York.
On a abandonné notre voiture dans la première et silloné ses rues pentues à pied ou en tramway et bien évidemment en cable car. Le grand jeu du séjour était de pouvoir observer le golden gate bridge car un nuage de brume est souvent tapis dans la baie pour le cacher. Mais le troisième jour, on s'est aperçu de loin que l'horizon était dégagé, mais sachant que cela risquait d'être assez éphémère, on a donc foncé à vélo pour traverser le pont et monter sur la colline pour avoir la vue sur le pont avec la ville en arrière plan. Franck a faillit mourir pendant "l'ascension" mais on a pu profiter de la vue pendant au moins, oh .... 5 minutes.
Quant à New-York, que dire sinon que c'est une ville à part et peut-être LA ville, très différente des autres villes américaines mais aussi européennes. Le risque de torticoli est réél et le surnom de ville qui ne dort jamais n'est pas usurpé. On y a retrouvé des amis, Bruno et Sonia, qui nous a suivi couragesement dans nos longues balades alors qu'elle était enceinte de 5 mois. On avait une semaine et on pensait que cela serait largement suffisant vu que c'est l'endroit où on est resté le plus longtemps, mais c'est passé très vite avec tout ce qu'on peut faire là-bas. Bref c'était une super semaine pour terminer notre voyage. Mais l'envie de repartir se fait déjà sentir.

Wednesday, October 21, 2009

Po pobrezi Kalifornie


Po navsteve vnitrozemi jsme se velkym obloukem vratili zpet do LA a pokracovali po pobrezi smerem San Francisco. Tesili jsme se na vyhlasenou plaz Malibu a na "benatske" kanaly Venise beach. Obe mista jsou znama jako letoviska znamych osobnosti a lidi ze show bysnisu.. Ikdyz se Franck snazil hrat topiciho se turistu, Pamely jako zachraneho plavcika se nedockal. Ja jsem se zato dockala schuzky z mym vzdalenym pribuznym, synovcem sestrenice me babicky, ktery zije nedaleko LA v cantonu Orange. Az na dvouhodinove hledani jeden druheho bylo setkani velice prijemne a dozvedeli jsme se spoustu zajimavych veci. Nebu se dlouho rozepisovat, jen veci co stoji opravdu za to videt: Gety villa a Getty Center - obe zajimave z hlediska architektury a samozrejme tamnich sbirek, Hearst Castle - zamek postaveny novinarskym magnatem, ktery nevedel co s penezi a investoval do takoveho prepychu jako treba puvodniho vykladaneho stropu s jizniho Spanelska pochazejiciho z 15. stoleti..., univerzita Standford, kam se muzete jit zapsat pokud mate chut platit 40000 dolaru rocne..

Monday, October 5, 2009

La côte de Californie


Après les parcs, on est repassé par Los Angeles pour remonter toute la côte jusqu'à San Francisco. On a commencé par Venice beach et ce qui reste de ses canaux puis les plages de Santa Monica, Malibu et Santa Barabara et bien sûr les musées Getty Center et Getty Villa, superbes au niveau architectutal. La deuxième est construite selon les plans d'une villa romaine ensevellie par le Vésuve. Franck avait bien pensé à se noyer pour attirer l'attention d'une sirène de Malibu mais Pamela n'était pas là. Puis on a visité Hearst Castle, demeure monumetale d'un magnat de la presse, dont la piscine a servi pour le film Spartacus. Plus au Nord, la route s'embellie en suivant les côtes rocheuses d'où on pouvait parfois apercevoir des loutres, des otaries et des éléphants de mer. On est passé par Monterey et son Aquarium pas mal du tout puis le campus de Standford (on vous le conseille si vous pouvez payer les petits 40000 dollars annuels).

Thursday, October 1, 2009

Kalifornie-narodi parky


Nas puvodni plan za objevovanim Kalifornie se rozrostl o hned nekolik statu a musim rict, ze to stalo opravdu zato. Tim samozrejme nemyslim, ze narodni parky v samotne Kalifornii jsou menecenne. Problem byl jinde. Jsme na konci leta v obdobi velkeho sucha. Staci mala neopatrnost a mame tu pozar na nekolik tydnu. My jsme byli svedky hned dvou velkych pozaru, prvni na uzemi LA druhy v Yosemitskem NP. Puvodni plan na celodenni turu se rozplynul kdyz jedinou pristupovou silnici do prosluleho Yosemite valley (udoli s vodopady a skalisky) zavreli hasici kvuli blizkemu pozaru. Jedina moznost jak se do udoli dostat = sestihodinova objizdka se skoro tisicovym prevysenim. Do udoli jsme dorazili ve ctyri odpoledne. Zapad slunce kolem sedme na vyhlidkovem jsme stihli jen taktak. Malou prochazku ktera podle pruvodce zabere dve hodiny jsme sfoukly za 45min.(predhonili jsme i skupinku Cechu J). Jednou z atrakci parku jsou mistni medvedi hnedi. Jednoho jsme potkali druhy den rano, chtel nam ukrast nasi Nutelu! Druhym kalifornskym parkem, na ktery jsme se hodne tesili, byla Sequoia. Sekvoj je jednim z nejvetsich zijicich organizmu na nasi planete. General Grant je 70m vysoky …tuto vysku predci uz jen Redwood, blizky pribuzny sekvoje. Jednim z velkych zazitku byla I mala vyjizdka do Udoli Smrti. Na vysoke teploty jsme byli pripraveni, ale i tak si pripadate ja ve vyhrate saune. Typickou ukazkou americke nezodpovednosti vudci zivotnimu prostredi je golfove hriste uprostred pouste, zavlazovani travniku spotrebuje za jeden den tolik vody jako rocne jedna ctyrclenna domacnost.. A navic v padesatistupnovem vedru by jste mohli hrace spocitat na prstech jedne ruky…

Saturday, September 12, 2009

Parcs de Californie


On a poursuivi notre tour des parcs nationaux par ceux de la Californie en commencant par la Death Valley (Vallee de la Mort). On y etait pour le lever de soleil a Zabrisky Point afin d'eviter la foule et aussi la grosse chaleur mais meme comme ca on a ecourte les promenades. Ensuite, direction le parc de Yosemite tres beau aussi mais ou il avait malheureusement un incendie assez violent, qui nous a contraint a faire un detour de 6 heures pour rejoindre le centre du parc. Il y a des ours dans le parc et ils te conseillent tres fortement de ne laisser aucune nourriture ni gel-douche (en fait tout ce qui sent bon) dans ta voiture ou ta tente car les ours forcent les portieres ou les coffres. On a donc enferme tout ca dans le casier en fer du camping en se disant qu'ils exageraient surement. Mais au petit matin, un ours faisait le tour des emplacements et c'est pas tous les jours qu'un ours essaye de te voler ton pot de nutella!!!
Et enfin, on a fini par Sequoia Park pour contempler ces arbres gigantesques et donc on a vu l'etre vivant le plus volumineux de la planete : un sequioa de 11 metres de diametres pour 86 metres de haut age d'environ 2500 ans. On se sent tout petit parfois...

Narodni parky - Utah & Arizona

Aby toho nebylo malo a abychom se nenudili, kdyz mame cely mesic na navstevu Kalifornie, rozhodli jsme se rozsirit nasi sbirku fotek na narodni parky v Utahu a Arizone. Musime uznat, ze toho rozhodne nelitujeme. Kazdy park je jedinecny a necim zajimavy. Skalni utvary vytvarovane prirodou do nejruznejsich tvaru jsou pokazde necim zvlastni. Zion - skalni utesy a prusmyk s prevysenim 300m. Bryce Canyon - vodni eroze vytvari tzv. hoodoos (skalnate pilire). Canyonlands - dva odlisne svety mezi tzv. Island in the sky (nahorni plosina) a Needels (dno kanonu). Arches - jak uz nazev napovida misto skalnich oblouku, mostu a oken... S nadmorskou vyskou se meni i klima a my s nasim stanem jsme si to nalezite vyzkouseli. Grant Canyon se nachazi na vyskove hranici 2300m n.m. a s nasim spacackem do -5 jsme drkotali zubama. (to jsme jeste nevedli co nas ceka v Yosemitu :). Nejvetsim prekvapenim bylo male mestecko Page, ktere lezi na rece Colorado. Ricni koryto tu bylo rozsireno a umele upraveno. Regulace toku a zavlazovani zajistuje Glenska prehrada postavena v padesatych letech. Nedaleko prehrady se nachazi pro nas opravdovy zazrak prirody: kanon antilop - piskovec, voda, vitr, slunce, hra stinu a svetla...

Saturday, September 5, 2009

Utah & Arizona


On a donc enchaine avec une boucle a l'Est de Las Vegas pour faire un tour des parcs nationaux de l'Utah et de l'Arizina. Si vous aimez les formations rocheuses et les grands espaces, c'est la qu'il faut aller. Les parcs sont tous plus beaux les uns que les autres et ont des specialites: soit des canyons, des arches ou encore des hoodoos (cheminees de pierre)... Quand on se balade au milieu de ces endroits, ca rappelle les westerns et on s'attend a voir une attaque d'indiens dans le canyon. On a termine par l'antelope canyon (canyon tres etroit ou la lumiere peine a penetrer et ca donne de jolies photos) et le fameux grand canyon (on a vu que la partie nord moins touristique mais avec quelques bisons, car il est tellement grand qu'il nous fallait faire 400 kms de plus pour voir la partie sud!)

Friday, September 4, 2009

Z LA do Las Vegas




Tak nas pustili do Statu, i presto, ze Market ma dva pasy a obcas to zpusobuje problemy urednikum na celnici, a i presto, ze jsme oba nezamestnany.. Pristali jsme v Los Angeles a prvni co jsme udelali je pronajmuti auta. Bez neho se totiz po teto donekonecna se tahnouci megalopoli pohybovat ani neda. A protoze stejny napad ma asi tak 18 milionu lidi, mesto je plne smogu a na vetsine mist chybi chodniky. Dokonce i napis Hollywood na Beverlovskych vrcholcych je tezko rozeznatelna od sediveho pozadi. Na druhe strane, obrazek mesta je tak casto zobrazovano v ruznych serialech a filmech, ze vam vsechny mista pripadaji povedoma. Navstivili jsme tzv. Downtown, kde chatraji stare opustene historicke domy, ktere jsou utocistem pro lidi bez domova. Hned pres ulici prosklene vezaky, ktere se tahnou po ctyrproudovych avenue. Dali zastavkou byl Hollywood a jeho chodnik slavy a Kodak Theatre (misto pro predavani Oskaru). Vetreli jsme se dokonce jako studenti do univerzitni knihovny UCLA (University of California LA) na bezplatny internet. Potom jsme si zahrali na paparazzi a vydali se do Beverly Hills… snazili jsme se stopovat autobusy turistu, ktere se vydavaji na pravidelne projizdky po domech nejvetsich hollywoodskych hvezd. Ale podarilo se jim nas setrast.. Posledni den : zabavni park v Universal Studio. Neuveritelne atrakce zabavniho prumyslu od Jurskeho parku pocinaje po Simsny konce. Od zabavniho prumyslu ke kasinu a hura do Vegas! Pres Eifolovkum, Vytezny oblouk, New York a piratskou lod jsme se dostali az do Bellagia, jednoho z nejdrazsich hotelu na tzv.Vegaskem stripu (hlavni trida, kde jsou umistena vsechna nejvetsi kasina). Maji to dobre vymyslene – uprostred pouste je takove vedro, ze i ti nejvetsi milovnici slunce se pravidelne ochlazuji v nejruznejsich kasinech a nakupnich galeriich, ktere se tahnou kilometry po hlavni tride. Kazdy hotel ma svoji vlastni sou a je to opravdu pastva po oci. Po podivane jsme se konecne odhodlali zkusit stesti u sazecich stolu a behem 15.min. jsme stacili prohrat 40$... to neni spatne coz ?

Sunday, August 30, 2009

De Los Angeles a Las Vegas


Nous avons donc réussi à rentrer aux US même avec les faux papiers de Marketa (euh ses deux passeports …) et même en étant sans boulot. On a atterri a Los Angeles, ville tentaculaire et somme toute assez moche et polluée (sorte de nuage gris en permanence qui bouche l’horizon, difficile d’apercevoir le grand panneau “Hollywood” ou la ville depuis les collines de Beverly Hills). Mais on est tellement imprégné d’images de la ville, que tout nous semble familier. On a visité des musées et le centre ville pour voir quelques grandes tours qui ont servi de décors a de nombreux films et des bâtiments construits par des architectes célèbres. On est évidemment allé faire les touristes a Hollywood Boulevard, Beverly Hills et s’incruster sur le campus de UCLA. On n’a pas vu de star malgré notre planque de 3 jours devant la maison de Georges Clooney. On a terminé par une journée dans le parc Universal Studio, où après quelques attractions remuantes (très bien notamment celle des Simpsons), on a pu avec le studio tour voir des décors extérieurs de films et séries (Desperate Housewifes, Fast & Furious, Psychose, King Kong…) Ensuite direction Las Vegas, on a fait un petit crochet par le Bagdad Café original situé sur l’ancienne route 66 au milieu de nulle part. Las Vegas, c’est un peu n’importe quoi mais c’est marrant à voir. Ils ne sont pas bêtes d’avoir mis ca au milieu du désert : il fait tellement chaud que tu es oblige de rentrer dans les casinos ou les galeries marchandes. Et on a pour la première fois joué, résultat : 40 $ perdus en 10 minutes chrono au Black Jack et à la roulette. C’est pas pour nous, on n’est pas près a perdre plus pour jouer plus longtemps.

Novy Zeland-Severni Ostrov


Po dvoutydennim putovani po jiznim ostrove nam zbyval akorat tyden na rychlou navstevu ostrova severniho. Prvni zastavkou byl Wellington-hlavni mesto NZ. Jedine museum, ktere byste opravdu nemeli opomenout ma snadno zapamatovatelny nazev - TE PAPA (Māori: Our Place). Mimo obri nalozenou chobotnici, kterou vedci objevili celkem nedavno pri rybolovu u pobrezi Antarktidy, zde muzete najit zajimave informace o maurske kulture.
NZ lezi na rozhrani dvou litosferickych desek, ktere zpusobuji trochu neklidu. V centralni casti se nachazi vulkanicky pas pohori s nekolika vyhaslymi kratery a spoustou horkych pramenu. Vyslap na vrcholek sopky se nam bohuzel nepodaril kvuli snehove nadilce, presto jsme se priblizili jak jen to slo alternativni stezkou kolem horskych jezer.

Pred nasim presunem do teplych kraju Kaliornie jsme jeste stacili navstivit jeskyne Waitomo. Ty jsou zname pro tzv. glow-worms, coz podle seznamovskeho slovniku znamena svetluska. Tady to nebyly svetlusky ale larvy. Aby prilakali potravu, sviti jim zadecek. Nalakany hmyz se zamota do malych horizontalnich pavucinek a ty jsou rozesety vsude po strope jeskyne. Mate pocit, jako by jste podplouvali nebe plne hvezd. ..

Monday, August 24, 2009

Novy Zeland - Jizni ostrov


Po slunecne(m) Sydney nas cekal Novy Zeland. Dorazili jsme v plne polni (cepice, rukavice, ponozky od cinanu za 5dolaru... ) do hlavniho mesta na jiznim ostrove - Christchurch. Musime dodat, ze urbanisticke umeni u kiwi obyvatelu neni zadny skvost... jen kilometry a kilometry pavilonovych ctvrti a sem tam nejaky obchodak. Ve meste jsme tedy moc neotaleli a vydali se po vychodnim pobrezi smerem k jihu. Zapomnela jsem dodat, ze jsme si samozrejme zapujcili dalsi kampingove auto, tentokrat i s lednickou a hlavne s topenim. Po ceste jsme se seznamili s pravym novozelandanem, ktery nas nechal prespat u jeho rodicu. Oni byli na dovce v Australii a my si uzivali jejich krasneho domu s vyhledem na more-oda na radost :) Kdyby jste nekdo chtel zakoupit tasku s recyklovanych padaku, mrknete na http://twitter.com/zerobag
Prvni zastavkou bylo mestecko skotskych osadniku Dunedin a poloostrov plny albatrosu. Za tucny poplatek muzete videt hnizdici mladata albatrosu a kdyz mate stesti (my meli), dospelaci priletaji na krmeni. Ono tedy nase mladata byla vetsi nez jejich rodice, a to proto, aby meli dostatek energie az se vydaji poprve na sire more.
Na jedne plazi v jizni casti jizniho ostrova jsme pri nasi prochazce vyrusili zlutooke tucnaky vracejici se z lovu. Jednim zklamanim byl pro nas zapadni fjordy. Pristupova cesta na Milford Sound byla zavrena kvuli lavinam a pocasi nam nepralo. Tak jsme si rekli - pravy cas pro lyzovacku. Snehu bylo hodne a vyhled na Wanaku (mestecko uprostred hor u pobrez jezera Wanaka) byl uzasny. Taky jsme stihli shlednout vsechny tri dily Pana prstenu a to i v prodlouzene verzi a s dodatkovymi komentari.
Kdyz uz jsme zvykli na snih, procpak se nevydat na pravy ledovec? Fox Glacier a Franz Josef Glacier jsou dva z nejpristupnejsich ledovcu na Jiznim Ostrove a celkem jich tu muzete najit pres 300. Pro naseho nepalskeho pruvodce to byl posledn den pred jeho navratem domu a expedice byla velice povedena.

Nouvelle-Zelande Ile du Nord


Nous sommes arrives par ferry a Wellington (la capitale) dans l'ile du Nord et nous avions une semaine pour rejoindre Auckland. La nouvelle Zelande se trouve a la limite des plaques indiennes et pacifiques et il y a donc beaucoup de volcans et d'activites geothermiques qui naissent de cette rencontre. Ainsi on a fait une belle randonnee dans un parc de volcans couverts de neige avant de visiter plusieurs parcs geothermiques pour y voir des lacs de couleur plutot originale, des geysers, des piscines de boue bouillonnante et de la fumee qui sort du sol de partout. Nous avons poursuivi notre quete a la recherche du kiwi perdu et on du se resoudre a aller dans un centre pour kiwis pour apercevoir de loin cette boule de plume parent eloigne de l'autruche et symbole national. Ensuite on a ete visite des grottes remplies de vers luisants avant d'etre rattrapes par la pluie sur la fin ce qui fait qu'on etait bien content de partir pour aller normalement trouver le soleil de Californie.

Friday, August 14, 2009

Sydney


Sydney, raj jachtaru. Pocasi nam pralo a my se na chvili ocitly pod slunecnimi paprsky, coz bylo vice nez prijemne. Mesto obklopene zatokou kam az oko dohledne s jednou z nejvetsich architektonickych ikon vsech dob - opera Sydney a Harbour Bridge. Opera je opravdu uzasna, prohlidku doporucejeme uz kvuli zajimavemu osudu jejiho architekta, ktery je z danska a ktery po nepohode se staviteli (puvodni rozpocet 14mil. dolaru byl prekrocen o vice nez osminasobek!)nikdy osobne nespatril dokoncenou stavbu.. Projizdkou na mistnim trajektu slouzici jako mestska doprava jsme objevili nekoli skrytych zatok s prepychovymi vilami mistnich milionaru.. Ochutnavka klokaniho a krokodyliho masa ( jen v malych davkach na pizze :) nebyla spatna (kazdopadne lepsi nez jsem cekala). A nocni zivot.. Nemame patricne obleceni, abychom mohli vstoupit do nektereho z mistnich vyhlasenych klubu, ale po rychle prohlidce jejich potencionalnich hostu cekajicich ve fronte pred vchodem, jsme usoudili, ze nam to zas az tak moc nevadi.. hodne alkoholu, malo svrsku pro vetsinu slecen a velka ranni opice :)

Heaslville sanctuary


Jeden z dalsich zazitku byla tzv. uzdravovna pro zviratka. Nejedna se o typickou zoo, ale spise utulek pro opustena nebo jinak postizena australska zvirata. Mimo klokanu, kteri nam pozovali pro fota jako pravi profesionalove, jsme meli moznost videt koaly, tasmanskeho certa, ptakopyska, dingo, a dalsi .. Nikdy jsme si nemysleli, ze budeme dokonce svetky autenticke klokani pitvy! Klokan byl privezen jednim z navstevniku, ktery ho nasel nedaleko utulku bez jakekoliv zjevneho zraneni. Pitva prokazala, ze zemrel na pneumonii!..

Nouvelle-Zelande - Ile du Sud


Nous avons donc debarque en Nouvelle-Zelande a Christchurch a l'est de l'ile du Sud et on a un peu l'impression que c'est le seul endroit qui voit le soleil ici. Donc on a ete agreablement surpris par ces premiers rayons de soleil avant de se faire rattrapper par le froid et la pluie qui nous ont empeche de faire certaines choses. Mais il y avait heureusement le plan B: ski a Wanaka avec super vue sur la vallee et son lac et marche sur glacier a Fox glacier. Pour le ski, c'etait vraiment tres bien avant la tempete de neige, il y avait de la neige fraiche mais seule Marketa a pu vraiment en profiter car Franck a plus tendance a couler dans la poudreuse (il ne va pas assez vite dit-on!). Les 2 semaines dans notre nouveau van avec chauffage (he il fait froid ici!!!) nous ont permis de faire un tour rapide de l'ile du sud et de voir d'autres animaux (certes moins etranges qu'en Australie) : albatros, manchot et otaries. Par contre on a pour l'instant fait choux blanc dans nos tentatives de voir orcs, dauphins, baleines, elephants de mer et evidemment le kiwi (l'animal, les fruits il n'y pas trop de difficultes). Les paysages sont superbes et on a quand meme reussi a faire pas mal de chouettes balades entre deux averses, plus un petit arret dans une ville avec sources d'eau chaude. En plus on a recontre le recordman du monde de montee et descente de la rue la plus pentue du monde a Dunedin qui maintenant retraite travaillait dans une usine ou il tuait 3 moutons par minute si on a bien compris. sic!!! vous pouvez sortir les calcullettes pour voir combien ca fait par an...

Melbourne, Great Ocean Road & Philip Island


Melbourne bylo nasim prvnim australskym velkomestem a my se po dlouhe dobe ocitli ve svete neonu a pocitili australskou zimu. Brali jsme to jako pripravu na Novy Zeland, kde bude zima a kde bude mraz. Hodne lidi srovnava Melbourne se Sydney, protoze tyto dve mesta byly odjakziva souperi. Dve ikony, kazda se svou vlastni atmosferou. Melbourne lezi na samem jihu statu Victoria a od Antarktidy jej deli pouze Tasmanie a Tasmanske more. Pokud chcete mit uzasny pohled na mrakodrapy v centru mesta, staci vyjet tramvaji na nekterou s Melbournskych plazi (Kilda - raj vsech backpackru) S hlediska architektury, dva plne dny prohlidek, prochazek a navstev byly opravdu vycerpavajici. Architektura je vsude! Vypada to, jako kdyby si vsichni autori zvolili prave toto mesto za svou ikonu a chteli se zvecnit s nejvelkolepjejsim dilem sve kariery s mensim ci vetsim uspechem. Za jeden z uspechu povazujeme Eureku - obytnou 300m vysokou vez z vyhlidkouvou terasou, dokoncenou celkem nedavno. Sympaticke bylo take setkani s mistnimi. Jedna holcina, kterou jsme potkali nahodou v Cairns nam dala cislo na sveho pritele zijiciho v Melbourne.
Jednou z nejvetsich podivanych (jak podle mistnich tak vsech cestovatelu) je silnice vedouci podel jizniho pobrezi, protkaneho utesy a morem vymilanymi skalnimi utvary. Dvanact apostolu je nazev pro puvodnich dvanact skalisek vycnivajicich z vody, ktere byly pred dlouhymi lety soucasti utesoveho pobrezi. Jednu anekdotu k dalsi turisticke atrakci tzv. Londynskemu mostu (London Bridge), ktery mel puvodne dva oblouky. V devadesatych letech se prvni oblouk zritil zrovna v momentu, kdy se dva lide prochazeli na samem okraji druheho oblouku a zustali tak odriznuti od pevniny. Ukazalo se, ze tento milenecky par mel schuzku na cerno a nikdo z jejich rodiny nevedel, ze se schazeji. A tak se provalila jejich nevera..
Dalsim rajem turistu je Philip Island, maly ostrov plny atrakci pro turisty. I my jsme se nechali zlakat a zakoupili drahou vstupenku na Paradu Tucnaku (Penguin Parade). Tucnaci jsou prevazne morsti lovci a prezivaji na mori nekolik mesicu. Na pevninu se vraci pouze v dobe, kdy zakladaji rodinu a snasi tak vejce. Kazdy den v dobe zapadu slunce se stovky malych tucnaku vraci z lovu do svych pelisku za povzbuzujiciho uzasu turistu. Priznavame se, ze jsme byli cleny teto skupiny a uz se to nebude opakovat :)

Tuesday, August 4, 2009

De Melbourne a Sydney

Nous avons fini notre sejour en Australie par ce parcours entre les deux plus grosses villes du pays. On a passe 2-3 jours dans chaque ville et loue un campervan pour 10 jours entre les deux en suivant la cote sauf pour un petit detour qu'on qualifiera d'architectural par Camberra, la capitale construite par decision administrative entre les deux villes rivales ex-nihilo. Melbourne est plus interessante au niveau architecture mais Sydney a un climat plus clement et bien sur son opera mais les 2 villes ont un centre-ville avec des grands immeubles de bureau qui font de jolies photos depuis la baie. Sinon la route est tres belle notamment la Great Ocean Road un peu a l'ouest de Melbourne. Les paysages sont peut-etre plus europeens mais chez nous t'as pas des kangourous qui apparaissent sur ton chemin pendant ta balade en foret... et nous ca nous fait toujours plaisir. on a vu presque tous les animaux etranges que le pays a a offrir dans la nature ou dans un parc animalier, de la baleine au diable de tasmanie en passant par le wombat et on a meme assiste a une autopsie de kangourou (gloups).

Wednesday, July 22, 2009

Cairns

nous avons passe une dizaine de jours a Cairns et sa region dans le nord-est de l'australie. Le principal interet de la ville reside dans sa proximite avec la grande barriere de corail. on a donc passe une journee sur un bateau et une autre sur une ile coralienne pour aller nager avec les poissons de toutes les couleurs et meme une tortue. tres chouette meme avec l'eau fraiche, mais comme ca, il n'y a pas de meduses. c'est un des paradoxes de l'australie, il y a plein d'endroits super pour se baigner mais c'est deconseille pour cause de meduses (peuvent etre mortelles), requins ou croco (meme dans la mer!!!).
apres on a loue notre deuxieme campervan pour aller voir les forets tropicales et des jolies plages desertes plus au nord. et la autant on avait eu de la chance pour le premier car il etait tout neuf (7000 kms), le deuxieme lui avait 335000 kms au compteur et on s'est retrouve coince tout un weekend a la campagne car le levier de vitesse etait bloque en cinquieme. puis un gravier nous a fendille le pare brise et on du payer le changement. et du coup avec le retard pris on a du annule notre saut en parachute... la partie tcheque soupconne la partie francaise d'avoir sabotte le van pour eviter le saut... partie remise peut etre. on a donc alterne la route avec les promenades en foret ou sur la plage. et ici il fait encore bien chaud donc on profite car ca va changer pour la suite.

Cairns & Northern Queensland


Po nasem objevovani severniho teritoria a jeho pousti jsme se rozhodli pro trochu plaze a potapeni. Cairns je hlavnim mestem severniho Queenslandu a taky jedna z hlavnich destinaci pro blizky Velky Koralovy Utes >> atrakce pro vetsinu turistu. My nejsme moc dobri potapeci (ze Frenky?;0) takze jsme zvolili cestu nejmensiho odporu a zakoupili velice "levny" jednodenni vylet s nabidkou snorchlovani. I pri teplote vzuchu 23 stupnu, bylo more celkem chladne a ja dostala do vybavy krasny neoprenovy oblecek za 7dolaru 9jen pujceni). Videli jsme nekolik obrovskych duhovych rybicek a samozrejme koralove utesy, ale musim se priznat, ze jsme byli trochu zklamani.. neubranili jsme se a porovnavali s nasi zkusenosti z Thajska...
Po nekolika dnech stravenych na plazi a pobrezi nas to tahlo do destnych pralesu a my jsme s nasi druhou wicked dodavkou vyrazili na cesty. V okamziku kdy jsme do dodavky nasedli, jsme si uvedomili, ze pri prvnim pujceni jsme meli opravdove stesti. Nejen ze jsme zaplatili cenu za trasoritku a obdrzeli novy vuz s posilovacem rizeni a klimatiaci, ktery normalne denne stoji o 20$ vic, ale take se nam ho povedlo dopravit v poradku z Darwinu do Alice Springs, coz je vzdusnou carou cca 2000km. Ten druhy mel na tachometru 300 000 ujetych km! Hned prvni den se ukazalo, ze radici paka uz neco zazila a obcas se zasekne na petce a nechce se ji zpet... pri druhem pokusu se bohuzel zasekla definitivne, a jelikoz se tak stalo v sobotu vecer (v nedeli opravna nepracuje), meli jsme cele dva dny na objevovani australskeho venkova... Aby toho nebylo malo, za necelych 50km s nasi opravenou radici pakou nam sterk z protijedouci kamionu poskodil predni sklo a vznikla trhlina se zacala okamzite zvetsovat.. Ale co nadelate? :) Tak jsme se jeli uklidnovat do destneho pralesa a prochazkami po plazi za letniho-zimniho deste...

Thursday, July 9, 2009

Australie - Northern Territory

Nous avons donc debarque dans le Nord de l'Australie a Darwin, ou on a recupere notre campervan. on avait 2 semaines pour descendre jusqu'au red centre voir Uluru et finir a Alice Springs. les distances sont enormes et on a donc du faire plus de 4000 kms au total car les sites sont assez eloignes les uns des autres. on a jamais autant roule sur la reserve avec nos 350 kms d'autonomie et des stations parfois eloignees de 200 kms. c'est etrange de rouler droit sans personne au milieu de ces paysages desertes par l'homme, mais faut rester concentrer pour pas ecraser les animaux qui peuvent surgir. on roule donc d'un site a l'autre pour y faire des balades ou des baignades quant il y a pas de croco. on a donc commence par les parcs de lichtfield et de Kakadu assez verdoyants avant d'arriver au centre avec ces rochers rouges qui changent de couleur au lever et au coucher de soleil. du coup on en a jamais vu autant, faut dire qu'on a pas trop de problemes pour se lever vu qu'il fait nuit a 19h et qu'au camping au mileu de nul part toute forme de vie a disparu apres 21h. on vit comme les poules. sinon c'est l'hiver ici et pour l'instant ca va car il fait 20-25 la journee, c'est juste la nuit qu'on a un peu froid dans nos sacs de couchage.

Singapour

On y est reste qu'une journee mais c'etait une etape importante dans notre circuit. on etait alors a la moitie de notre voyage et c'etait un point de transition entre les pays a bas prix pour nous d'asie et les pays developpes et ruineux pour nous qui arrivent. sinon la ville en elle meme est assez impressionante au niveau architectural et tres jolie de nuit. ils ont des projets de nouveaux batiments assez ambitieux qui n'ont pas grand chose a envier a Dubai, pour ceux que ca interesse, ils pourront demander une des 2886 photos que Marketa a prises :-).
Sinon c'est excivement propre et il y a des amendes pour tout tres elevees (jet de chew gum, passer en velo dans un tunnel pieton...) ca nous a fait drole de devoir attendre au passage pieton. ca nous prepare pour la suite...

Northern Territory


Tak konecne neco o Austalii a OZ people = autralan (aussie) Australie je obrovsky kontinent a my s peti tydny nemuzeme ani z daleka vsechno videt. Rozhodli jsme se proto pro tri hlavni etapy a to Northern Territory, Northern Queensland a Victoira. Severni teritorium je obrovske uzemi s nekolika narodnimi parky a uzasne do oranzova zbarvenou krajinou. Nase trasa smerovala z Darwinu do Alice Springs. Za 14 dni jsme v nasem Wicked vanu (pronajaty kampingovy auto) ujeli vice nez 4000km a nesrazili ani jednoho klokana! Spani v kampech se ukazalo jako jedine financne mozne reseni, jelikoz Australie se plati zlatem. Pro nas zvyklych na asijske ceny byla i voda draha... Nakonec jsme si rychle zvykly na denni rezim > 7.00 budicek, uvarit vodu na caj na plynove bombe, snidane, odjezd, 300km mimimalni denni quota, obed salat se zbytkem ryze nebo testovin z predesleho dne, odpoledne prochazka po parku, 7.00 vecere nove testoviny nebo ryze nebo brambory, 9.00 max vecerka. Takhle to vypada trochu jako na cvicnem tabore, ale my si nestezujeme a dokonce se nam to tak zalibilo, ze to zopakujeme i v pristich nekolika tydnech! Z ptactva a zvirectva jsme videli nekolik slanovodnich krokodylu (opravdu velke prisery), sem tam nejaky had, klokany na parkovisti, ptaky ibis (ktery jsem vzdkycky pouzivala do hry mesto, jmeno... aniz bych vedela o co jde) a spousta papousku.. A priroda! Priroda je vsude a nikde ani zivacka...

Singapur


Dekujeme moc Kacence a Petrovi za prispevky z ceske strany!Uz jsem se bala, ze to vazne nikdo z Cechu necte... Nabrali jsme jeste vetsi skluz, jelikoz internet v Australii je drahy a my nemame nootebook a nechodime do McDonaldu (vysvetleni prijde v dalsim clanku :)
Nase trasa z Bankoku smerem na jih do Australie mela mensi mezipristani v Singapuru, a tak jsme se rozhodli zustat alespon jeden den v tomto miniaturnim state. Byli jsme trochu jako v Jirikove videni z nahle zmeny prostredi... Ze zaspineneho a utroubeneho Kathmandu do cisteho a velice dobre organizovaneho Singapuru. Obcas jsme i meli chut utrousit nejaky ten drobek a udelat trochu neporadku. Je videt, ze mesto ma penize a je to citit i na nasi penezence, ze ktere velice rychle mizi singapurske dolary. Cela koncepce mesta je ve stale evoluci, spousta novych stavev, novych mrakodrapu a nakupnich center.. hodne prace pro architekty ;) Lide vypadaji spokojene, obcas mate skoro pocit, ze je opravdu nic netrapi..?

Tuesday, June 30, 2009

Vallee de Kathmandou et Parc du Chitwan

Notre voyage au Tibet a entrecoupe notre sejour au Nepal, ainsi avant de partir nous avions visite le parc national du Chitwan dans le sud du Nepal. On a vu quelques animaux sauvages (ours, rhinoceros, singes...) mais quand nous etions en jeep ou a dos d'elephant. Dommage on a pas pu essayer les techniques de fuite en zig-zag face au rhino ou de poussage de hurlements pour effrayer les ours lors de nos promenades a pied. Marketa a essaye la douche d'elephant mais lui voulait plutot prendre un bain donc elle a fini un peu plus mouillee que prevu. et faut pas laisser trainer ses tongues avec les elephanteaux!!!
apres on s'est promene dans la vallee de Kathamdu pour voir des temples et de vert paturages. ona ete un peu pris dans des greves qui bloquaient les transports car la situation politique est pas des plus stables. fallait mieux s'y plier car le seul taxi qu'on a vu s'est fait pourchasse par des grevistes armes de batons...

Tibet-strecha sveta

Ikdyz uz je to skoro mesic, co jsme z Tibetu zpet v nizinach, tato zeme v nas stale zanechava spoustu emoci ... Dostat turisticke vizum do nynejsi casti Ciny je celkem obtizna procedura. Jedina cesta je pres agenturu a bez pruvodce si nemuzete dojit ani na zachod :) Nejlevnejsi volbou byla osmidenni poznavaci zajezd, po sousi z Kathmandu do Lhasy a letecky zpet. Nekolik pasazi nad 5000m byl duvod proc se i silni kuraci rozhodli prestat docasne kourit. Maly bolehlav nas provazel temer kazde rano, zvlastni pocit jako kdyz vam hlavu daji do sauny a pritom nohy zustanou v mrazaku... Nase trasa vedla pres Friendship Highway, silnice ktera je stale dokoncovaci prace a po ktere se na jednom useku muze jezdit pouze od osmi vecer do deviti rano, coz nas donutilo prevratit tak trochu denni rezim. Nase skupinka 15. turistu byla velice dobre namichana: jedna ceska, jeden francouz, jedna danka z Falklandu, jedna svycarka, argentinka, nemec, japonka, svedka, nizozemec, dva kanadane, dva chilane a dva irove. Atmosfera byla velice pratelska, a tim lepe, protoze se ukazalo ze puvodne slibovane dzipy pro ctyrclenne skupinky jsou nahrazeny malym autobusikem. Vysvetleni>> indicti turiste maji sezonu a sebrali vsechny dzipy aby se mohli podivat na Mt.Kailash, kde se udajne podle legendy narodil Shiva.. Tibetska architektura je uzasna a moje pametova karta na fotaku je ji plna. Za zminku urcite stoji klastery Shigatse, Gyantse a samozrejme Potala. I kdyz videt nynejsi Tibetany v hlavnim meste Lhase je dnes cim dal obtiznejsi (Cinska populace tvori vic nez 60%), my jsme meli stesti v nestesti. Budhisticky svatek privedl stovky tibetanu objetovat do chramu a behem nekolika dni mesto jich bylo plne. To melo za nasledek neuveritelne mnozstvi cinskych vojenskych ozbrojenych sil strezilo na kazdem rohu kazdy podezrely pohyb a dokonce i my jsme pry byli sledovani kamerami, ktere jsou rozmisteny ruzne po cele Lhase. uzasny Letecky pohled na Himalaje s jeho nejvyssim vrcholkem Tchumulungmou se nam nabidl pri ceste zpet do Kathmandu.

Thursday, June 25, 2009

Tibet

en fait on est en Australie en train d'eviter d'ecraser des kangourous. Desole pour le retard.
On a donc reussi finalement a aller au Tibet bien que les chinois n'y mettent vraiment pas du leur. On est oblige de passer par une agence pour etre un groupe (heureusement sympa) et on peut rien faire sans guide. il faut des permis pour circuler et visiter les monasteres. Apres une premiere journee difficile ou il a fallu attendre 6 heures l'ouverture de la route, les paysages et les lieux religieux se sont reveles a l'hauteur des attentes. c'est etonnant de se sentir aussi seul au mileu de la nature et a 5000m sans trop de neige. on a pu voir l'everest et les Tibetains pendant une grande fete religieuse faire des tours de stupa ou des monuments sacres pour ameliorer leur karma. si t'ecrases un moustique , tu feras 2 tours de monasteres pour eviter d'etre reincarne en crapaud. et pour le retour on avait un vol Lhassa-Kathamdu avec survol de l'hymalaya et on a donc pu profiter d'un super spectacle. en plus comme il n'y avait personne on pouvait se balader d'un cote a l'autre pour changer de vue.

Tuesday, June 9, 2009

Nepal-Kathmandu, Pokhara a trek

Jelikoz mam jako obvykle zpozdeni v psani oproti Frenckymu, opisu jeho text v cestine :) Nepal je jiny, Nepal je chuda krasna zeme. Padl rekord co se tyce dopravy (nebyli jsme v Indii): 7h na 200km. Musime dodat, ze Tata bus nejsou nejmladsi a horske silnicky postradaji udrzbu.
Kathmandu pripomina zapomenute mestecko Hipiku a my se necitime uplne ve sve kuzi :) Pokracuje fobie motorek a troubicich ridicu malych taxiku.
Pokhara, raj vsech trekaru na zapad od KTM je o neco klidnejsi. Zahrali jsme si na trekare a odhodlali se na petidenni vyslap pod Annapurnou. Kamaradi nas strasili, ze to bude jak na Vaclavaku, ale nastesi jsme mimo sezonu a obcas jsme jedini hoste v cele vesnicce. Nevyhodou je pocasi, ktere zacina byt trosku extrem, velke teploty, odpoledni lijaky, mraky zakryvajici vyhled na vrcholky ... Bylo nam tvrzeno, ze nejvetsi sanci zahlednout zasnezene vrcholky je ve 4h rano pri vychodu slunce. Tak jsme se odhodlali vstat, vyslapli jsme si jeden tritisicovy kopec (Poon Hill) za prijemneho mrholeni a to co jsme videli muzete zhlednout na fotkach pod timto textem >>>
Nastesti dalsi den rano se nad nami slitovali a my jsme konecne spatrili (na 20min.) tak dlouho ocekavane zasnezene vrcholky.
Posledni den jako bonus, teple prameny a maly bazenek vedle rozvodnene reky. Mala sprska pri vyslapu do vesnicky.
Krajina v lete je mozna zajimavejsi nez v podzimnich a zimnich mesicich. Vsude je plno zelene a kopce pripominaji tak trochu Skotsko. Teplota s pribyvajici vyskou klesa celkem rychle, takze jsme byli vdecni za nase nove zakoupene spacaky NORDEN FACE (nedokonala kopie za). Market se asi bala, ze bychom se moc nudili, takze maly vtip na zaver. Zapomnela svuj pas v jedne z chalup na prespani .. Ale vse dobre dopadlo ;)

Saturday, May 30, 2009

Kathmandu, Pokhara et trek



nous sommes arrives au Nepal et c'est encore different et mois developpe.
du coup record battu en terme de transport: 7h pour 200 km, faut dire que les tata bus sont assez vetustes et les routes de montagnes sont un peu trouees.
Katmandu ressemble au paradis perdu des hippies et on se sent pas trop dans le style... La ville n'est pas tres agreable meme s'il y a de jolis endroits.
Ensuite direction Pokhara au pied des Annapurnas pour se lancer dans notre petit trek de 5 jours (c'est pour voir, on en a jamais fait avant). on est hors-saison, du coup il fait plus chaud et il y a moins de monde (tant mieux car pour notre trek en pleine saison, tu fais la queue sur le sentier...) mais il pleut souvent la nuit et l'apres-midi et les nuages stationnent sur les sommets enneiges sauf parait-il au lever du soleil. du coup on s'est leve a 4h du matin et on a marche 1h sous une fine pluie pour atteindre les 3200 m du point de vue (point le plus haut de notre trek) et on n'a rien vu (voir photo 1). heureusement le lendemain matin a 5h, le ciel etait degage pour 20 minutes et on a pu voir la chaine de montagne (voir photo 2). on s'est baigne dans des sources chaudes avant de se faire rincer par un orage. c'etait tres bien pour nous la duree et les paysages sont tres beaux. on ne se rend pas bien compte de la hauteur des montagnes en fait meme si la temperature descend bien, on a ressorti nos petites laines. Marketa ayant peur qu'on s'ennuie, nous fait des petites blagues, en nous disant apres deux heures de marche qu'elle a oublie son passeport dans le refuge...

Ninh Binh a zatoka Halong


Abych nesirila jen negace, Vietnam je take pokladnici na podivuhodne prirodni ukazy jako je Vinh Bin a Halong. Obe mista se velice podobaji a jejich geologicke dedictvi patri do kolekce UNESCA. Vietnamci tvdi, ze skalnate homole ktere se vynoruji z more jsou kousky pevniny, ktere se vytvorili pri pohybu dracciho ocasu... Krajina je opravdu magicka, i pred desitky lodi, ktere prevazi turisty z ostrovu na pevninu.

Hoi An, Hue, Hanoi


Tak dohanim zpozdeni. Zapomnela jsem jeden dulezity detail; v Saigonu se k nam pripojila Franckovo maminka Evelyne. Stravili jsme spolecne 14 dni cestovanim z jihu na sever Vietnamu. Rychle jsme pochopili, ze z hlediska financi se vyplat cestovat ve Vietnamu i s takzvanymi 'package' (vse v jednom). Mene tak z hlediska autenticity kazdeho mista a narazeni na turisty. Jednoduseji receno: jestli chcete videt opravdovy Vietnam, musite si priplatit :)
Hoi An je male primorske mestecko se spoustou lampionu a svadlen co umi usit temer cokoliv. Evelyne proto take stravila nekolik hodin v jednom z vyhlasenych salonu...Spousta zabavy poskytla take pisecna plaz s prirodnim vlnobitim. Market se snazila ze vsech sil postavit nedobytny hrad, ale marne bylo usili :)

Hue svym ctvercovym pudorysem a hradbamy pripomina tak trochu thajske Chang Mai. Kralove tak trochu "opisovali" jeden od druheho pri stavbe vlastnich chramu.

Hanoi nas zklamala a to na plne care. Lide znudeni, kapsari, atrakce pro turisty, spousta skutru a hluku, uzke ulicky ve kterych zmatene pobihaji turiste utikajici pred motorovymi vozidly... Komunisticke slogany, srp a kladivo, mauzoleum Hochimina pripomina Leninovo pamatnik v Moskve... Jen je mozna jeste o krapek vic "monumentalni"

Tuesday, May 19, 2009

Delta Mekongu a Hochimin ville (Saigon)


Od sameho zacatku nasi cesty, Mekong nas provazel na kazdem kroku. Abychom se patricne rozloucili, museli jsme ho vyprovodit az do sameho konce. Moje predstava o malebnych ostruvcich s vietnamskymi vesnickami se rozplynula celkem rychle. Misto vesnicek jsou to spis stotisicova mesta a kazde rameno delty primomina svou sirkou Dunaj... Ale i tak se nam podarilo objevit nekolik zajimavosti na ostrove Ad Bin. Zaprve jsme narazili na dva velice sympaticke bratry s Floridy. Ten starsi pracuje jak jazzman-muzikant na zamorskych parnicich, jeho mladsi bratr pak v Saigonu jako ucitel anglictiny. Za druhe musim zmenit muj negativni nazor na rakusani, protoze jsme narazili na dve slecny ze Salzburgu, ktere se jevily celkem sympaticky (az na obcasne hystericke vystupy jedne z nich - ale ty byly adresovany spise nasemu vietnamskemu pruvodci). Za treti jsme videli opravdovou krokodyli farmu a za ctvrte jsme si po kratkem vahani obtocili kolem krku takoveho vetsiho hada pripominajiciho hroznise (vsichni nam tvrdili, ze je neskodny).
Saigon je plny motorek, klaksonu a smogu jako vetsina velkych mest ve jihovychodni Asii. Myslela jsem si, ze po shlednuti cirkulace v Pnom Pennu, nemuze byt hure, ale Saigon nas vyvedl z omylu. Nechci zustat negativni, takze vam popisu jak jsme napriklad narazili na jednu pivnici se skoro ceskym pivem. Jeji vlastnik je vietnamsky diplomat pracujuci radu let v Praze, kde se mu tak zalibilo nase ceske pivo, ze se rozhodl vyrabet svoje vlastni na bazi ceskeho receptu. Misto opravdu pripomina ceskou pivnici se vsim vsudy (viz foto), dokonce jsme ochutnali i vietnamsky bramborak :0)

Friday, May 15, 2009

Kampot a Pnom Penn


Dalsi nase putovani smerovalo smerem na jih. Nase vahani mezi horami a plazi se nakonec vyresilo samo, meli jsme oboji. Prvni zastavkou byl Kampot, male mestecko jen nekolik malo kilometru od Kambodzske plaze. Nas ale zajimala jedna legracni hora, ktera je videt z pobrezi a ktera pripomina slona. Bokor byl znamy jako morske letovisko krale Sihanuka za francouzke kolonizace. Nas puvodni plan byl velice prosty > udelat si jednodenni vylet na vrchol a zpet pomoci motoroveho vozidla. Nakonec se motorove vozidlo zmenilo na dvoudenni vyslap dzungli, 7h tam a 7h zpet. Brali jsme to jako rozcvicku na petidenni trek po Himalajich, ktery budeme absolvovat za necely tyden.
Hlavni mesto Kambodze jsme chteli opustit po dvouhodinovem pochodu po hlavni tride, kdy jsme se nechali malem prejet minimalne trema motorkama a znicili si usni bubinky od sameho troubeni. jsou to SILENCI! Nakonce jsme zustalo o neco dele, hlavne kvuli jednomu evropskemu supermarketu, ktery nas dostatecne zasoboval svycarskou cokoladou a francouzskym syrem. Vyhnuli jsme se obloukem jedne vyhlasene ctvrti pro cestaky, kdyz jsme slyseli priserne historky o cervech, ktere se dostavaji lidem pod kuzi po jedne noci v jednom z tamnejsich hotylku.. Dalsi zajimavosti jsou cvicene opicky, ktere se vali ruzne po parku a ktere jsou tak tluste (viz foto), ze ani nezvednou zadek ze zeme :]

Vietnam



Merci
pour vos messages. Vous vouliez nous voir aux prises avec des animaux dangereux, alors qu'est que vous pensez de ces deux photos? c'est la preparation du repas qui a un peu mal tourne. nous avons remonte le Vietnam en direction du nord avec une pause au centre pour visiter les villes de Hoi An (tres jolie petite ville touristique) et Hue (ancienne capitale avec sa vallee des tombeaux des empereurs). Ensuite, nous sommes arrives a Hanoi et on en a profite pour faire des excursions vers Ninh Binh et evidemment la baie d'Halong (pas de doute, c'est magnifique). Autant, si on a pas ete enchante par Hanoi, on a passe de tres bons moments dans les autres sites et le pays a des paysages superbes. Evelyne a survecu (meme au taxi moto et au kayak a 6h du matin) et a essaye de relancer l'economie locale, un cargo a ete affrete pour ramener ses emplettes...

Monday, May 4, 2009

Arrivee a Ho Chi Minh Ville d'Evelyne

Evelyne (dit maman pour la partie Française ou Pani Gobinotova pour la partie tchèque)a retrouvé avec une grande joie ses petits globe trotters. Nous avons "baroudé" au temple de "cao dai" (religion assez étonnante: un mélange de différentes religions et de personnages célèbres) ou se déroulait une messe de fidèles en costumes colorés, dans un décor assez kitch, entouré de jardins superbes sous un soleil de plomb. Puis nous avons rejoint les tunnels de Cu Chi (utilisés par le Vietcong pendant la guerre du Vietnam). Evelyne a beaucoup apprécié le confort de la route locale :-)avec des bonds jusqu'au plafond et la découverte de la conduite Vietnamienne au klaxon. Elle ne cesse de s'émerveiller comme nous de la horde de scooters déferlant sur les routes avec à bord la petite famille au complet y compris bébé... Elle s'habitue bien à la vie locale (nourriture,climat chaud...) même si elle n'a pas voulu aller au resto pour manger des cobras et des chauves-souris :-)En revanche elle regarde les magasins et leurs superbes tenues locales en soie...Bisous.

Wednesday, April 29, 2009

Siem Reap a Angkor


Park je obrovksky a nase predstava, ze vsechno objedeme na kole ztroskotala hned prvni den. Pujceni motorky je po celem parku zakazano, pry z duvodu bezpecnosti... Myslim, ze nekolik bilich turistu by ten jejich dopravni bordel moc nevytrhlo :] Spis jde o kseft a ridici tuk-tuku maji tak vic prace. Prvni den jsme tedy objevovali vzdalenejsi chramy s tuktukem a dalsi dva dny jsme jezdili na kole. Druhy den vecer jsme cely stastni nasli jednu francouzskou restouraci a poradne se nadlabli... Po necelych dvou hodinach se zenske osazenstvo odebralo na zachod a zanechalo notnou cast francouzske vecere v zachodove mise... skoda! Asi si uz telo zvyklo na ryzi na tolik, ze ma problemy s telecimy jatry.. Nektere chramy jsou opravdu mistrovska dila. Nebudu se tu rozepisovat o jednotlivych zastavkach, ale pokud se nekdo zajima, rada poskytnu podrobnejsi informace. Kambodzske deti jsou uzasne chytre, nektere mluvi obstojne anglicky a prodavaji cokoliv od plechovek s pivem po kopie brozur a knizek o Angkoru. Jedna holcicka dokonce vedela, ze hlavnim mestem CR je Praha a ma 10 ml. obyvatel.. tak jsme od ni koupili pohledy :] Nektere deti jsou ale navadeny od rodicu a maji naucene fraze typu : if you don't buy this from me you don't like cambodgian people atd. Take vydirani typu potrebujeme penize do skoly, rodice nemaji.. Pozdeji jsme se informavali o kambodzskem skolstvi a bylo nam receno, ze skola je zadarmo, deti si plati jen stravu, knihy a dopravu, podobne jako u nas. Deti, co zebraji o penize na skolu je pravdepodobne jen odevzdaji rodicum a ti je rozhodne nepouziji na skolu.. Cestou do historickeho parku jsme mijeli zbrusu novou detskou nemocnici. Pred vchodem je pokazde velky dav lidi. Je to jedina nemocnice v zemi, ktera ma ucinne protilatky proti meringokovi.

Cesta do Siem Reap

Prvni zazitky s cestovanim v Kambodzi nebyly uplne pozitivni. Na hranicich se nas francouzsky kamarad zeptal jednoho urednikam jak se rekne kambodzsky "stastny novy rok".. Kdyz po nejake chvili zkousel ten samy vyraz pouzit a pral nekolika lidem stastny novy rok, lide na nas koukali podezirave a moc se nesmali. Az po nejake dobe jsme zjistili, ze to co nam ten chytrak namluvil znamena neco ve smyslu: Chces rozbit hubu Khmerovi?.. Mozna stesti, ze to nikdo nevzal osobne. Dalsim prekvapkem bylo predani bilych turistu na hranicich do rukou Kambodzanu. Nikdo nevysvetlil kam se jede a s kym a uz jsme sedeli po ctyrech na sedadlech pro dva a pul v malym mikrobusiku. Za necelou hodinku nas vysadili u nejakeho guesthousu a tam jsme tise cekali na dalsi pokyny. Znenadani se ze zatacky vyritil polosileny autobus s jeste silenejsimi britskymi turisty. Jedna skotka to popsala celkem vystizne: ridila jsem uz ledacos, i traktor, ale tohle je i na me moc..Pri prekroceni rychlosti 40km/h autobus zacal skakal jako konik a pri kazde zatacce se na nas z ventilatoru nad nasimi hlavami rinuly curky vody. Byla by to celkem komicka situace, kdyby se odmyslela cena kterou jsme za ten autobus zaplatili.. Nejdrive nam prislibili autobus, ktery nas mine po ceste z opacneho smeru. Nakonec se ukazalo, ze misto autobusu se vymeni jen ridici. Zcistajasna se nase 40km/h rychlost zmenila na 110!wow

Cambodge

bah le Cambodge, c'est deja fini en fait. Nous venons d'entrer au Vietnam par le Mekong. On est un peu en retard sur le blog (nous sommes restes 2 semaines au pays des Khmers). Apres quelques galeres de transport lao-cambodgiennes, nous avons commence par Angkor. Le site est gigantesque et on l'a parcouru en tuk-tuk et en velo pendant trois jours pour decouvrir ses temples les plus interessants et les plus beaux. Il n'y avait pas tant de touristes aussi on etait tres sollicites et notamment par les enfants. Ensuite cap au sud a Kampot avec un trek de 2 jours pour acceder au plateau du Bokor (ancienne station balneaire abandonne), c'etait vraiment etrange d'arriver dans cette ville fantome apres 7h de marche et d'y passer la nuit, mais l'endroit a un charme particulier. Puis on a fait un peu de plage sur l'ile aux lapins sur laquelle on a fete l'anniversaire de Franck (memorable course de Marketa avec un annanas enflamme!!!). Nous avons fini notre sejour a Phnom Penh avec notament la visite assez difficile du musee du genocide. Dire que la circulation en ville est bordelique est un doux euphemisme et en tant que pieton tu as l'impression de jouer ta vie a chaque carrefour.

Tuesday, April 28, 2009

4000 ostrovu


Nagasan je pristavni vesnicka a startovni misto pro vsechny barky, ktere dopravuji turisty i mistni na ostrovy. Misto na Mekogu mezi nekolika vetsimy a spoustou malych ostruvku je opravdu magicke a magiske jsou i ceny za ubytovani a stravu. Kdyz se hodne snazite, muzete utratit 10 dolaru za osobu a den.. Nas prvni den zacal vyjizdkou za vodopady a naslednym hledanim lode, ktera by nas dovezla pozorovat sladkovodni delfiny. Misto toho jsme narazili na jeden francouzsky parm ktery v poklidu upijel Lao pivo diskutoval s mistnimi. Nicnedelani se nam zalibilo a tak jsme rychle zapomneli na cas a na delfiny a zacali jsme hrat petang o flasku piva. Na shlednuti obradu polevani budhy na novy rok jsme dorazili sice pozde , ale i tak jsme stacili zazit poradou vodni bitvu mezi laoskymi detmi a nami, ktera skoncila pro vsechny v Mekongu. Tradice pravi polivame Budhu a ocistime tak telo a dusi. Nevim jak nase duse ale nase telo bylo opravdu ciste :]
Dalsi den jsme se zucastnili Laoske zabavy. Tradicni tanec neni moc tezke napodobit a hlavne se moc neunavite. Pohupujete se zlehka z jedne strany na druhou a krouzime rukama do rytmu. Byli jsme prekvapeni, ze i male deti piji pivo a vypily ho opravdu hodne.. Jelikoz jsme byli jedini bili na cele oslave, vsichni se na nas vyradili a pomalovali nas kriklave cervenou rtenkou a vonicim [jak pro koho] pudrem.

Pakse


Tak kde jsme to prestali? Po odpocinkovem pobytu v hlavnim meste jsme byli oba s Franckym za jedno, ze dalsi cestovani nocnim autobusem bude jedine s luzkovou upravou a poradnymi spunty do usi. Laosti ridici totiz miluji zdejsi hudbu, ktera jim v noci slouzi jako prostredek k bdeni.Musim uznat, ze tato metoda je velice ucinna i na nas. V noci jsme oka nezamhourili :]. Autobus do Pakse to byla jina zkusenost. Kazdy cestovatel mel svoji vlastni postel, pravda ze kdyz clovek cestuje sam, muze byt torchu prekvapeny s uzkych dvouluzek ale nam s Franckym to vyhovovalo. Mala zrada nas cekala v Pakse, jelikoz budhisticky novy rok se priblizil a vetsina cestovnich agentur a banky byly na prazdninach na cely tyden. Trochu jsme zaimprovizovali a prvni den jsme se nechali premluvit jednim ridicem tuk-tuku, ktery nas vzal na projizdku za nekolika vodopady a na cajovou farmu. Dalsi den jsme se rozhodli jeste vic zaimprovizovat a pujcili jsme si malou motorku. Ja jako zkuseny ridic [ridila jsem na ostrove v Thajsku ale jen automat]jsem se tesila na novou zkusenost a po nekolika minutach trapeni motoru se mi podarilo skutrik zkrotit. Frankcy byl ze zacatku podeziravy, ale nakonec se mu jizda libila.
Cesta mezi Pakse a Nagasanem byla jedna z nejutrpnejsich co jsem ja osobne zazila, ikdyz ted se tomu spise smeju. Misto slibeneho autobusu jsme se vyslovene natlacili do mistniho songkew [verejne taxi]. Spolu s dalsimi 33 pasagery a kachnou jsme sravili pet hodin na 5m2...

Monday, April 20, 2009

Paksé & 4000 iles

Nous avons utilisé Paksé comme base pour explorer le plateau des Bolovens en tuk-tuk et à moto pilotée par la championne tchèque de l'équipe. on a fait un peu le tour des cascades du coin dont certaines où on pouvait se baigner. il y avait de magnifiques endroits. ensuite on devait prendre un bus local pour aller tout au sud du Laos dans des iles crées par la séparation du Mékong en multiples bras. Au lieu d'un bus c'était un songkew (genre de petit camion avec une bache et trois bancs à l'arrière) pour 33 personnes à l'intérieur et un canard pour tenir chaud aux pieds pendant 5 heures; si bien que la partie agoraphobe de l'équipe voulait descendre. là on a passé de bons moments dans un cadre superbe. Nous avons eu la chance de rencontrer un couple de français et un lao très sympa qui tenait une paillote et nous a fait partager la vie locale au moment du nouvel an boudhique (fêtée notamment en s'aspergeant d'eau et de talc). on a joué à la pétanque en pariant des bières (autant dire qu'on en a payé quelques unes)... il nous a emmené faire une grande bataille d'eau avec les enfants au bord et finalement dans le Mékong. ensuite voir les dauphins d'eau douce et à une fête/bal local qui avait lieu en pleine journée. c'était super mais la bière de 10h du matin à 35 degrés arrosé de Lao Lao, elle fait pas que rafraichir...

Nong Kiaw, la rivière Nam Ou et Vientianne

Nous sommes allés jusqu'à Nong Kiaw en bus afin de redescendre la rivière Nam Ou en petit bateau à moteur. On a fait une petite balade à vélo dans les montagnes (tout le monde n'est pas un grimpeur né) avec une visite de grottes guidée par des gamins. On en a profité pour se faire attaquer par des sangsues (nouveau décompte des "morsures": Marketa 3 - Franck 3). La descente en bateaux était superbe, mais on a pas évité tous les rochers à fleur d'eau en cette période et on a donc eu droit à une réparation de l'hélice et de l'arbre de direction à coup de bambous.
On est arrivé à temps pour attrapper notre bus de nuit direction Vientianne. pas facile de dormir avec la musique à fond et le chauffeur qui klaxonne à tout va pour demander aux motos, piétons, chiens et vaches de s'écarter de son chemin. Du coup on a visité la capitale assez tranquillement (comme le rythme de la ville) à pied et à vélo.
ensuite, bus de nuit version couchette (c'est bien mieux!) pour Pakse au sud du Laos.
c'est étrange mais depuis le début de notre voyage, les trains ou bus de nuit partent assez tôt entre 18h et 20h pour arriver à 5h du matin quand tout est fermé...

Sunday, April 19, 2009

Laos: Vang Vieng-Luang Prabang-Nong Kiaw

Tak jak tak koukam, zaciname mit male zpozdeni s nasim denickem. Nenapsali jsme jeste ani radku u zazitcich z Laosu a uz cestujeme a obdivujeme Kambodzu... Zacnu jednim porekadlem, ktere vam trochu priblizi vzajemne vztahy mezi Thajskem a byvalou Indocinou. Kambodzane pozoruji jak roste ryze, Laosane poslouchaji jak roste ryze, Vietnamci ji sklizi a Thajci prodavaji... Je pravda, ze Laosane jsou celkem poklidny narod a vse se resi v klidu. Obcas to trochu prehani, kdyz napriklad chteji po kazdem cizinci zaplatit kazdou malou lavku pres dva metry siroky potok. Ale asi to patri k jejich mentalite > jednou jsem se nadrel nez jsem to veledilo postavil, tak mi ted vsichni platte a obdivujte moji sikovnost :} Laos je sice turisticky trochu pozadu za svymi sousedy, nicmene neobvykla turisticka "letoviska" se objevuji i zde. Napriklad male mestecko Vang Vieng v severni casti Laosu bylo objeveno anglickymi teenagry a muzete tu najit opravdu vse, pred americke serialy vysilane nonstop ve vsech restauracich a v nekterych z nich i "special menu" ... My jsme se rozhodi uniknout tomu vsemu, pujcili jsme si na den kola a jeli objevovat uzasnou krajinu. Luang Prabang je stare kolonialni mesto, ktere bylo dlouho zanedbane a prehlizene Laoskou vladou. Ale mozna i diky tomu se zachovalo nemalo zajimavych domu a pod zastitou Unesca je jich nemala cast restaurovana a obnovena. Nase cesta na sever po rece Mekong pokracovala az k male vesnicce Nong Kiaw. Nedaleko se nachazi i jezkyne, ktere slouzili za valky s Vietnamem jako ukryt pro mistni banku a postu. Dnes si muzeme jen stezi predstavit, ze mistni urednici tam stravili 6 let sveho zivota...

Thursday, April 9, 2009

Khao Yai a Nong Kai

Dalsi zastavkou v nasem putovani byl narodni park Khao Yai, ktery se nachazi 3.5h pomale jizdy motorackem severovychodne od Bangkoku. Vahali jsme, zda se vydame sami do hlouby pralesa a budeme cihat na zver a nebo se odevzdame do rukou zkusenejsich. Druha varianta se ukazala byti velmi dobrym napadem, protoze bez pruvodce bychom nevideli ani stepniho hada,ktery se opaloval na vetvi asi 20cm pred nasima ocima :]. K nejvetsim zazitkum patri asi vecerni let netopyru za potravou [viz fotky a video]. 2000000 netopyru kteri kazdy den ve stejnou dobu vyletnou ze sve jeskyne hledat 2g hmyzu.V parku kvuli spatnemu pocasi nase dobrouzstvi skoncilo kolem treti odpoledne, ale i tak jsem meli stesti sledovat rodinku bilorukych gibonu, nejake tukany, pavouky a hada. Vecer jsme malem prejeli stira, co se potuloval na silnici hledajic nejaky ukryt pred destem. Nikdy bych nerekla, ze na neco takovyho sahnu a ani jsem se nenadala a uz se mi prochazel po ruce :]
Posledni zastavkou v Thajksu bylo pohranicni mestecko Nong Kai. Je tam takove 'line' obvzdusi, mate jen chut si lehnout do hamaku a pozorovat Mekong [coz jsme taky udelali, abychom nabrali trochu sil pred dalsim putovanim a pred vstupem do Laosu].

Sunday, April 5, 2009

Nord-Est de la Thailande et Nord Laos

nous sommes désormais au Laos à Luang Prabang.
nous avons fini notre tour de la Thailande par une visite du park national de Kao Yai pour se confronter un peu à la nature et un passage à Nong Hai (ville frontière sur le Mekong). score: nature 1 - Franck 0. en trois heures de marche dans la forêt pour observer des gibons dans les arbres, Franck a réussi à se faire attaquer par les sangsues en saison sèche... l'endroit était super, on a pu observer quelques animaux (singes, petit serpent, scorpion sur le bras svp...). on a visité une grotte avec chauves souris et assisté à la tombée de la nuit à l'envol de 2 millions d'individus (un spectacle assez incroyable d'une heure)
arrivés au Laos, nous sommes allés directement à Van Vieng avec ses superbes paysages, grottes et baignades dans des lagons...et une bonne (comment ca un peu longue?) balade à velo sur des sentiers un peu caillouteux.
les voyages sont un peu lents et éprouvants ici car il n'y a pas de train et des routes sinueuses (400 km en 10 heures). nous avons ajoutés quelques temples et marchés à notre collection à Luang Prabang et demain nous allons un peu plus au nord profitant du fait qu'on a bougé plus vite que prévu.

Sunday, March 29, 2009

Chiang Mai

Chiang Mai je jedno z nejpopularnejsich mist pro trek v Thajsku. Lezi na severozapadni hranici s byvalou Barmou. Oproti Bangkoku mesto je dostupne i na kole a clovek si muze prohlednout dalsi a dalsi chramy a sosky budhu [ted uz jich mame 18475] Jelikoz se chystame v Nepale chodit po velkych horach, rekli jsme si, ze potrebujeme trochu pripravy a prihlasili jsme se na dvoudenni skupinovy trek s malinkatym prevysenim asi jen do 1500m n.m.[to jen pro zacatek] Zazitku bylo opravdu hodne; pres jizdu na slonech, strmy vyslap do vesnicky Lahu [uprchlici z Barmi zijici v pohranici], koupani se pod vodopadem az po jizdu na raftech a na tzv. bambusove ponorce [bamboo submarine].Thajci maji nekdy zvlastni smysl pro humor, bambusova ponorka je vlaste vor, ktery se muze ale taky nemusi potopit, kdyz na nem sedite, zalezi na vasi sikovnosti ;]

Chiang Mai & Sukhotai

bonjour à tous et merci pour vos messages.
nous venons de terminer notre séjour dans le nord-ouest de la thailande.
nous avons visité Chiang Mai et quelques uns de ces nombreux temples et marchés. la ville est plus agréable que Bangkok même si nous y sommes pas trop restés car nous en avons profité pour faire un trek de 2 jours dans la région avec le pack complet pour touristes (randonnées, balade à dos d'éléphant, nuit dans un village d'une tribu des montagne, baignade jusqu'aux genoux sous une cascade car c'est la saison sèche, rafting assez gentil et bambou submarine!!!) mais c'était vraiment très sympa sauf pour les coqs qui commencent à chanter à tour de rôle dès 2h du matin.
ensuite direction Sukhotai, ancienne capitale avec ses ruines classées par l'UNESCO. joli mais très calme et vite fait le tour. il va falloir qu'on se calme sur les temples et les ruines, on frise l'overdose. heuresement on s'est trouvé une jolie piscine pour glandouiller en attendant notre bus de nuit.
on va se diriger vers le nord-est maintenant pour nos derniers jours en thailande.

Monday, March 23, 2009

Ostrov Ko Tao a Ko Pha Ngan

Jeste pred odjezdem z Bangkoku jsme si udelali docela prijemnou prochazku po vodnich kanalech “khlong”. Muzete se tak dostat do zapadni casti mesta a objevit tak Bangkok v jeho klidnejsi podobe. Kdo si rad hraje na zemepisce, muze po ocku sledovat pridanou mapu, ktera ukazuje smer nasi cesty z Bangkoku na jih Thajska. Nocnim vlakem jsme dorazili nejprve do mestecka Chupmhon, kde jsme presedli na katamaran, ktery nas dovezl na prvni malinky ostrov Ko Tao (cca1.5km na delku i na sirku). Vybrali jsme si klidnou plaz v odlehle casti ostrova, majitel bungalovu pro nas musel prijet na lodi.
Dostali jsme malinkatou chajdu na kurich nozkach se spoustou zvirectva. S cim vsim spime pod jednou strechou jsme objevovali hlavne prvni noc … Z tech nejhezcich mame i fotky  Dva hlavni akteri byli velky jesterky a ptak, kteryho jsme pojmenovali po – pooo! Takovy zvuk totiz vydaval vzdycky kdyz se mu neco nelibilo… Prvni den na ostrove jsme vyzkouseli snorchlovani a zjistili jsme, ze pod vodou je spousta bestiji o kterych jsme nemeli ani tuseni… ale nastesti tam bylo I hodne krasnych rybycek, takze jsme se rozhodli ze vyzkousime potapeni a prihlasili jsme se na puldenni potapecsky kurz. Nas instructor se jmenoval Jessy a mel uzasny novozelandsky prizvuk, hey meeeen ?
Byl to docela zazitek, Frenky mel trochu problemy (vydychal svoji bombu s kyslikem dvakra rychleji ne ja) s dychanim ale nakonec jsme to zvladli.
Dalsi zastavkou byl ostrov Ko Pha Ngan, trochu vetsi a turistictejsi nez ten prvni. Druha plaz byla zajimava tim, ze odpoledne z more nejak zahadne ubyvalo vody  Pro lepsi koupani jsme si tedy museli rano trochu privstat vid Frenky ;) Pri objevovani ostrova jsme si pujcili skutrik a ja jsem byla zvolena hlavni pilot. Jizda byla paradni, hned bych to zopakovala.. Na jedne vzdalenejsi plazi jsem malem prisla o Frenkyho, kdyz z niceho nic za jeho zada spadli tri velky kokosovy orechy!!! Vsem cestovatelum pozor na kokosovniky, nesedejte si primo pod ne, nebo dostenete jednim po kebuly 

Les Iles Ko Tao et Ko Pha Ngan

nous avons pour finir notre première étape à Bangkok fait une balade sur les khlongs (ce sont les canaux de la partie ouest de la ville), tres apaisant par rapport au reste de la ville.
si vous le souhaitez, vous pouvez suivre le détail et l'avancement de l'itinéraire en zoomant dans la carte que nous avons posté.
ensuite nous avons pris un train de nuit direction les iles du Sud et après un changement à Chumphon (à 4h du matin), nous arrivons à Ko Tao par bateau.nous avons choisi un bungalow sur une plage bien calme et difficilement accessible. le proprio est venu nous chercher en bateau. nous nous sommes essayés aux joies du snorkelling (non il ne s'agit pas de tuer des snorkys) et de la plongée dans une eau claire à 29 degrés pour observer la faune et la flore aquatique (corail, magnifiques poissons multicolores...et les requins pointes noires (petits soit disant)(mal)heureusement pas croisés). ce ne fut pas sans difficulté pour la partie française de l'équipe qui termina sa bouteille d'oxygène 2 fois trop vite...
les nuits furent moins calmes que prévues et même Marketa entrainé par les scouts tchèques avec son stage de survie en milieu hostile ne put rien faire pour nous protéger des attaques de chauves-souris, lézards géants (tu vois Gozdilla et bah pareil) et de l'oiseau qui fait "bop-bouh" dans ton bungalow au milieu de la nuit.
bref c'était trés bien et nous avons continué sur l'ile suivante: Ko Pha Ngan, plus grande et moins sauvage. nous avons loué un bungalow moins rustique (comprendre fermé) sur une plage de sable blanc du nord ouest de l'ile. ici farniente et snorkelling (masque et tuba en fait) et virées à scooter pilotée par Marketa vers d'autres plages.
Franck a failli obtenir un rapatriement suite à un danger insoupçonné: l'attaque de noix de cocos... voulant se protéger du soleil, il choisit l'ombre d'un cocotier qui pour le remercier lui lacha trois noix de coco à 50cm de sa tête.
voilà nous sommes de retour à Bangkok après 4h de bateau, 2h de bus et 12h de train de nuit en attendant notre train de nuit suivant direction Chiang Mai au nord pour 13h de voyage.
a bientot

Saturday, March 21, 2009

Nas pobyt v Bangkoku

Po vsech pripravach a stresu pred odjezdem jsme konecne dorazili do nasi prvni destinace – do Bangkoku. Nasli jsme si jeden levny hotel s bazenem na strese, primo v centru vseho deni [vis fotky]. Hned prvni den jsme si zahrali na poradne turisty a ridic tuk-tuku nas tak trochu obalamutil. Doufejme, ze priste si dame vetsi pozor. Napad nevinne prochazky po krasach mesta se ukazal dost neprakticky. Mesto je plne aut a magistral a znecisteni je opravdu velke. Druhy den jsme vyrazili do Ayutaji, starobyleho mesta Siamskych kralu. Misto klidne prochazky a trochu prirody jsme se ocitli se dvema koly primo na ctyrproude dalnici.... Celkem jsme uz videli asi tak 458 chramu a 15475 budhu v ruznych meditacnich pozicich …
Thaijci jsou velice prijemni lide, jen vam muzou trochu zkomplikovat zivot v urcitych situacich jako napriklad ptani se na cestu. Misto odpovedi na vasi otazku vam spise nabidnou jejich vlastni reseni. Napriklad : Je toto jizni vlakove nadrazi ze ktereho jede vlak do Chongmunu? No muzete tam jet autobusem, ktery vyjizdi ze severniho aut. nadrazi…

Friday, March 20, 2009

Bangkok

on est enfin arrivé à notre première destination et àprès tout le stress du départ, on se sent vraiment en vacances. on s'est trouvé un petit hotel sympa avec piscine sur le toit (voir photo) mais on y a aussi trouvé le cafard (l'insecte). la ville est très animée et très polluée et ce n'est pas agréable de s'y promener à pied. on s'est gentillement fait avoir par un tuk-tuk. on débute et on espère s'améliorer avec l'expérience.
les thais sont très gentils meme si ils ont l'art de vous compliquer les choses en vous proposant leur solution plutot qu'en répondant à vos questions. ex: le train part-il de la gare Sud? le bus part de la gare de l'ouest...
on a donc vu pas mal de temples (145) et de réprésentations de Buddha sous toutes ses formes (14658). la chaleur est supportable.
nous avons fait une visite d'une journée à Ayuthaya; ancienne capitale des rois du Siam. Espérant y trouver un peu de calme et de nature, on s'est retrouvé avec deux vélos au bord de l'autoroute en train de chercher les temples.

Thursday, February 19, 2009

FranckyMarket avant voyage - takhle jsme vypadali pred odjezdem




Notre grand départ - Odjezd se blizi

Ce blog a été créé comme un moyen de communication entre FranckyMarket et leurs proches. Pour ceux qui ne sont pas encore au courant, Francky et Market partent en voyage. Ils vont passer six mois à glander entre l'Indochine, les Himalayas, l'Australie, la Nouvelle-Zélande et Californie pour se ruiner finalement à New York avant de rentrer en Europe. Leur départ est prévu le vendredi 13 mars, la date qui porte bonheur :)

Tento Blog bude slouzit jako komunikacni prostredek mezi FranckyMarket a jejich nejblizsimi. Pro ty, kteri jeste nic netusi, Frenky a Market se rozhodli stat se na sest mesicu cestovateli; a budou se poflakovat nekde mezi Indocinou, Himalajemi, Australii, Novym Zelandem, Kalifornii, aby se mohli uplne zruinovat pri pobytu v New Yorku pred jejich navratem do Evropy. Jejich odjezd je planovan na patek 13 brezna, datum ktery prinasi stesti ;)