Wednesday, April 29, 2009

Siem Reap a Angkor


Park je obrovksky a nase predstava, ze vsechno objedeme na kole ztroskotala hned prvni den. Pujceni motorky je po celem parku zakazano, pry z duvodu bezpecnosti... Myslim, ze nekolik bilich turistu by ten jejich dopravni bordel moc nevytrhlo :] Spis jde o kseft a ridici tuk-tuku maji tak vic prace. Prvni den jsme tedy objevovali vzdalenejsi chramy s tuktukem a dalsi dva dny jsme jezdili na kole. Druhy den vecer jsme cely stastni nasli jednu francouzskou restouraci a poradne se nadlabli... Po necelych dvou hodinach se zenske osazenstvo odebralo na zachod a zanechalo notnou cast francouzske vecere v zachodove mise... skoda! Asi si uz telo zvyklo na ryzi na tolik, ze ma problemy s telecimy jatry.. Nektere chramy jsou opravdu mistrovska dila. Nebudu se tu rozepisovat o jednotlivych zastavkach, ale pokud se nekdo zajima, rada poskytnu podrobnejsi informace. Kambodzske deti jsou uzasne chytre, nektere mluvi obstojne anglicky a prodavaji cokoliv od plechovek s pivem po kopie brozur a knizek o Angkoru. Jedna holcicka dokonce vedela, ze hlavnim mestem CR je Praha a ma 10 ml. obyvatel.. tak jsme od ni koupili pohledy :] Nektere deti jsou ale navadeny od rodicu a maji naucene fraze typu : if you don't buy this from me you don't like cambodgian people atd. Take vydirani typu potrebujeme penize do skoly, rodice nemaji.. Pozdeji jsme se informavali o kambodzskem skolstvi a bylo nam receno, ze skola je zadarmo, deti si plati jen stravu, knihy a dopravu, podobne jako u nas. Deti, co zebraji o penize na skolu je pravdepodobne jen odevzdaji rodicum a ti je rozhodne nepouziji na skolu.. Cestou do historickeho parku jsme mijeli zbrusu novou detskou nemocnici. Pred vchodem je pokazde velky dav lidi. Je to jedina nemocnice v zemi, ktera ma ucinne protilatky proti meringokovi.

Cesta do Siem Reap

Prvni zazitky s cestovanim v Kambodzi nebyly uplne pozitivni. Na hranicich se nas francouzsky kamarad zeptal jednoho urednikam jak se rekne kambodzsky "stastny novy rok".. Kdyz po nejake chvili zkousel ten samy vyraz pouzit a pral nekolika lidem stastny novy rok, lide na nas koukali podezirave a moc se nesmali. Az po nejake dobe jsme zjistili, ze to co nam ten chytrak namluvil znamena neco ve smyslu: Chces rozbit hubu Khmerovi?.. Mozna stesti, ze to nikdo nevzal osobne. Dalsim prekvapkem bylo predani bilych turistu na hranicich do rukou Kambodzanu. Nikdo nevysvetlil kam se jede a s kym a uz jsme sedeli po ctyrech na sedadlech pro dva a pul v malym mikrobusiku. Za necelou hodinku nas vysadili u nejakeho guesthousu a tam jsme tise cekali na dalsi pokyny. Znenadani se ze zatacky vyritil polosileny autobus s jeste silenejsimi britskymi turisty. Jedna skotka to popsala celkem vystizne: ridila jsem uz ledacos, i traktor, ale tohle je i na me moc..Pri prekroceni rychlosti 40km/h autobus zacal skakal jako konik a pri kazde zatacce se na nas z ventilatoru nad nasimi hlavami rinuly curky vody. Byla by to celkem komicka situace, kdyby se odmyslela cena kterou jsme za ten autobus zaplatili.. Nejdrive nam prislibili autobus, ktery nas mine po ceste z opacneho smeru. Nakonec se ukazalo, ze misto autobusu se vymeni jen ridici. Zcistajasna se nase 40km/h rychlost zmenila na 110!wow

Cambodge

bah le Cambodge, c'est deja fini en fait. Nous venons d'entrer au Vietnam par le Mekong. On est un peu en retard sur le blog (nous sommes restes 2 semaines au pays des Khmers). Apres quelques galeres de transport lao-cambodgiennes, nous avons commence par Angkor. Le site est gigantesque et on l'a parcouru en tuk-tuk et en velo pendant trois jours pour decouvrir ses temples les plus interessants et les plus beaux. Il n'y avait pas tant de touristes aussi on etait tres sollicites et notamment par les enfants. Ensuite cap au sud a Kampot avec un trek de 2 jours pour acceder au plateau du Bokor (ancienne station balneaire abandonne), c'etait vraiment etrange d'arriver dans cette ville fantome apres 7h de marche et d'y passer la nuit, mais l'endroit a un charme particulier. Puis on a fait un peu de plage sur l'ile aux lapins sur laquelle on a fete l'anniversaire de Franck (memorable course de Marketa avec un annanas enflamme!!!). Nous avons fini notre sejour a Phnom Penh avec notament la visite assez difficile du musee du genocide. Dire que la circulation en ville est bordelique est un doux euphemisme et en tant que pieton tu as l'impression de jouer ta vie a chaque carrefour.

Tuesday, April 28, 2009

4000 ostrovu


Nagasan je pristavni vesnicka a startovni misto pro vsechny barky, ktere dopravuji turisty i mistni na ostrovy. Misto na Mekogu mezi nekolika vetsimy a spoustou malych ostruvku je opravdu magicke a magiske jsou i ceny za ubytovani a stravu. Kdyz se hodne snazite, muzete utratit 10 dolaru za osobu a den.. Nas prvni den zacal vyjizdkou za vodopady a naslednym hledanim lode, ktera by nas dovezla pozorovat sladkovodni delfiny. Misto toho jsme narazili na jeden francouzsky parm ktery v poklidu upijel Lao pivo diskutoval s mistnimi. Nicnedelani se nam zalibilo a tak jsme rychle zapomneli na cas a na delfiny a zacali jsme hrat petang o flasku piva. Na shlednuti obradu polevani budhy na novy rok jsme dorazili sice pozde , ale i tak jsme stacili zazit poradou vodni bitvu mezi laoskymi detmi a nami, ktera skoncila pro vsechny v Mekongu. Tradice pravi polivame Budhu a ocistime tak telo a dusi. Nevim jak nase duse ale nase telo bylo opravdu ciste :]
Dalsi den jsme se zucastnili Laoske zabavy. Tradicni tanec neni moc tezke napodobit a hlavne se moc neunavite. Pohupujete se zlehka z jedne strany na druhou a krouzime rukama do rytmu. Byli jsme prekvapeni, ze i male deti piji pivo a vypily ho opravdu hodne.. Jelikoz jsme byli jedini bili na cele oslave, vsichni se na nas vyradili a pomalovali nas kriklave cervenou rtenkou a vonicim [jak pro koho] pudrem.

Pakse


Tak kde jsme to prestali? Po odpocinkovem pobytu v hlavnim meste jsme byli oba s Franckym za jedno, ze dalsi cestovani nocnim autobusem bude jedine s luzkovou upravou a poradnymi spunty do usi. Laosti ridici totiz miluji zdejsi hudbu, ktera jim v noci slouzi jako prostredek k bdeni.Musim uznat, ze tato metoda je velice ucinna i na nas. V noci jsme oka nezamhourili :]. Autobus do Pakse to byla jina zkusenost. Kazdy cestovatel mel svoji vlastni postel, pravda ze kdyz clovek cestuje sam, muze byt torchu prekvapeny s uzkych dvouluzek ale nam s Franckym to vyhovovalo. Mala zrada nas cekala v Pakse, jelikoz budhisticky novy rok se priblizil a vetsina cestovnich agentur a banky byly na prazdninach na cely tyden. Trochu jsme zaimprovizovali a prvni den jsme se nechali premluvit jednim ridicem tuk-tuku, ktery nas vzal na projizdku za nekolika vodopady a na cajovou farmu. Dalsi den jsme se rozhodli jeste vic zaimprovizovat a pujcili jsme si malou motorku. Ja jako zkuseny ridic [ridila jsem na ostrove v Thajsku ale jen automat]jsem se tesila na novou zkusenost a po nekolika minutach trapeni motoru se mi podarilo skutrik zkrotit. Frankcy byl ze zacatku podeziravy, ale nakonec se mu jizda libila.
Cesta mezi Pakse a Nagasanem byla jedna z nejutrpnejsich co jsem ja osobne zazila, ikdyz ted se tomu spise smeju. Misto slibeneho autobusu jsme se vyslovene natlacili do mistniho songkew [verejne taxi]. Spolu s dalsimi 33 pasagery a kachnou jsme sravili pet hodin na 5m2...

Monday, April 20, 2009

Paksé & 4000 iles

Nous avons utilisé Paksé comme base pour explorer le plateau des Bolovens en tuk-tuk et à moto pilotée par la championne tchèque de l'équipe. on a fait un peu le tour des cascades du coin dont certaines où on pouvait se baigner. il y avait de magnifiques endroits. ensuite on devait prendre un bus local pour aller tout au sud du Laos dans des iles crées par la séparation du Mékong en multiples bras. Au lieu d'un bus c'était un songkew (genre de petit camion avec une bache et trois bancs à l'arrière) pour 33 personnes à l'intérieur et un canard pour tenir chaud aux pieds pendant 5 heures; si bien que la partie agoraphobe de l'équipe voulait descendre. là on a passé de bons moments dans un cadre superbe. Nous avons eu la chance de rencontrer un couple de français et un lao très sympa qui tenait une paillote et nous a fait partager la vie locale au moment du nouvel an boudhique (fêtée notamment en s'aspergeant d'eau et de talc). on a joué à la pétanque en pariant des bières (autant dire qu'on en a payé quelques unes)... il nous a emmené faire une grande bataille d'eau avec les enfants au bord et finalement dans le Mékong. ensuite voir les dauphins d'eau douce et à une fête/bal local qui avait lieu en pleine journée. c'était super mais la bière de 10h du matin à 35 degrés arrosé de Lao Lao, elle fait pas que rafraichir...

Nong Kiaw, la rivière Nam Ou et Vientianne

Nous sommes allés jusqu'à Nong Kiaw en bus afin de redescendre la rivière Nam Ou en petit bateau à moteur. On a fait une petite balade à vélo dans les montagnes (tout le monde n'est pas un grimpeur né) avec une visite de grottes guidée par des gamins. On en a profité pour se faire attaquer par des sangsues (nouveau décompte des "morsures": Marketa 3 - Franck 3). La descente en bateaux était superbe, mais on a pas évité tous les rochers à fleur d'eau en cette période et on a donc eu droit à une réparation de l'hélice et de l'arbre de direction à coup de bambous.
On est arrivé à temps pour attrapper notre bus de nuit direction Vientianne. pas facile de dormir avec la musique à fond et le chauffeur qui klaxonne à tout va pour demander aux motos, piétons, chiens et vaches de s'écarter de son chemin. Du coup on a visité la capitale assez tranquillement (comme le rythme de la ville) à pied et à vélo.
ensuite, bus de nuit version couchette (c'est bien mieux!) pour Pakse au sud du Laos.
c'est étrange mais depuis le début de notre voyage, les trains ou bus de nuit partent assez tôt entre 18h et 20h pour arriver à 5h du matin quand tout est fermé...

Sunday, April 19, 2009

Laos: Vang Vieng-Luang Prabang-Nong Kiaw

Tak jak tak koukam, zaciname mit male zpozdeni s nasim denickem. Nenapsali jsme jeste ani radku u zazitcich z Laosu a uz cestujeme a obdivujeme Kambodzu... Zacnu jednim porekadlem, ktere vam trochu priblizi vzajemne vztahy mezi Thajskem a byvalou Indocinou. Kambodzane pozoruji jak roste ryze, Laosane poslouchaji jak roste ryze, Vietnamci ji sklizi a Thajci prodavaji... Je pravda, ze Laosane jsou celkem poklidny narod a vse se resi v klidu. Obcas to trochu prehani, kdyz napriklad chteji po kazdem cizinci zaplatit kazdou malou lavku pres dva metry siroky potok. Ale asi to patri k jejich mentalite > jednou jsem se nadrel nez jsem to veledilo postavil, tak mi ted vsichni platte a obdivujte moji sikovnost :} Laos je sice turisticky trochu pozadu za svymi sousedy, nicmene neobvykla turisticka "letoviska" se objevuji i zde. Napriklad male mestecko Vang Vieng v severni casti Laosu bylo objeveno anglickymi teenagry a muzete tu najit opravdu vse, pred americke serialy vysilane nonstop ve vsech restauracich a v nekterych z nich i "special menu" ... My jsme se rozhodi uniknout tomu vsemu, pujcili jsme si na den kola a jeli objevovat uzasnou krajinu. Luang Prabang je stare kolonialni mesto, ktere bylo dlouho zanedbane a prehlizene Laoskou vladou. Ale mozna i diky tomu se zachovalo nemalo zajimavych domu a pod zastitou Unesca je jich nemala cast restaurovana a obnovena. Nase cesta na sever po rece Mekong pokracovala az k male vesnicce Nong Kiaw. Nedaleko se nachazi i jezkyne, ktere slouzili za valky s Vietnamem jako ukryt pro mistni banku a postu. Dnes si muzeme jen stezi predstavit, ze mistni urednici tam stravili 6 let sveho zivota...

Thursday, April 9, 2009

Khao Yai a Nong Kai

Dalsi zastavkou v nasem putovani byl narodni park Khao Yai, ktery se nachazi 3.5h pomale jizdy motorackem severovychodne od Bangkoku. Vahali jsme, zda se vydame sami do hlouby pralesa a budeme cihat na zver a nebo se odevzdame do rukou zkusenejsich. Druha varianta se ukazala byti velmi dobrym napadem, protoze bez pruvodce bychom nevideli ani stepniho hada,ktery se opaloval na vetvi asi 20cm pred nasima ocima :]. K nejvetsim zazitkum patri asi vecerni let netopyru za potravou [viz fotky a video]. 2000000 netopyru kteri kazdy den ve stejnou dobu vyletnou ze sve jeskyne hledat 2g hmyzu.V parku kvuli spatnemu pocasi nase dobrouzstvi skoncilo kolem treti odpoledne, ale i tak jsem meli stesti sledovat rodinku bilorukych gibonu, nejake tukany, pavouky a hada. Vecer jsme malem prejeli stira, co se potuloval na silnici hledajic nejaky ukryt pred destem. Nikdy bych nerekla, ze na neco takovyho sahnu a ani jsem se nenadala a uz se mi prochazel po ruce :]
Posledni zastavkou v Thajksu bylo pohranicni mestecko Nong Kai. Je tam takove 'line' obvzdusi, mate jen chut si lehnout do hamaku a pozorovat Mekong [coz jsme taky udelali, abychom nabrali trochu sil pred dalsim putovanim a pred vstupem do Laosu].

Sunday, April 5, 2009

Nord-Est de la Thailande et Nord Laos

nous sommes désormais au Laos à Luang Prabang.
nous avons fini notre tour de la Thailande par une visite du park national de Kao Yai pour se confronter un peu à la nature et un passage à Nong Hai (ville frontière sur le Mekong). score: nature 1 - Franck 0. en trois heures de marche dans la forêt pour observer des gibons dans les arbres, Franck a réussi à se faire attaquer par les sangsues en saison sèche... l'endroit était super, on a pu observer quelques animaux (singes, petit serpent, scorpion sur le bras svp...). on a visité une grotte avec chauves souris et assisté à la tombée de la nuit à l'envol de 2 millions d'individus (un spectacle assez incroyable d'une heure)
arrivés au Laos, nous sommes allés directement à Van Vieng avec ses superbes paysages, grottes et baignades dans des lagons...et une bonne (comment ca un peu longue?) balade à velo sur des sentiers un peu caillouteux.
les voyages sont un peu lents et éprouvants ici car il n'y a pas de train et des routes sinueuses (400 km en 10 heures). nous avons ajoutés quelques temples et marchés à notre collection à Luang Prabang et demain nous allons un peu plus au nord profitant du fait qu'on a bougé plus vite que prévu.